Kryštof Trubáček

3763_img_182.jpg
Kryštof Trubáček Zakladatel keramiky Maříž – KRYŠTOF TRUBÁČEK Akademický malíř a sklář Kryštof Trubáček (nar. 15.2.1958 – zem.19.6.2000) vystudoval v letech 1982 – 1989 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesorů J. Malejovského, S.Libenského, a J.Svobody. V letech 1986 – 1987 studoval u prof. R.Bossaerta na École Nationale Superieure des Arts Decoratifs v Paříži v ateliéru sochařství a keramiky. V roce 1992 mu umožnila nadace Fondation S. Buffat půlroční malířskou stáž v Ženevě ve Švýcarsku. Jeho výrazný umělecký talent vystupuje ze skleněných a bronzových plastik, nápaditých barevných vitráží, reliéfů a obrazů, umělecky spolupracoval na mnoha interiérech. Zároveň patřil k širšímu okruhu kolem divadla Sklep a Baletní Jednotky Křeč, v jejichž představeních se ještě před rokem 1989 objevoval. Na začátku devadesátých let, kdy se celá tato generační skupina pustila po letech zadržované energie do vlastních projektů, přenesl Kryštof v roce 1991 svoji keramickou dílnu do Maříže u Slavonic a dal vzniknout Mařížské autorské originální keramice. Přímo ve Slavonicích pak Kryštof spoluzakládal s architektem Davidem Vávrou a dalšími přáteli z pražské umělecké scény „Letní slavonickou školu duchovního experimentu a výtvarné teorie v praxi“. Slavonická letní škola patřila po roce 1989 k prvním skutečně profesionálně vedeným a zároveň značné tvůrčí svobodě přejícím výukovým dílnám výtvarného a dramatického umění. Kryštof je také autorem interiéru baru Besídka ve Slavonicích. V Praze Kryštof Trubáček několik let určoval dramaturgii Galerie mladých U Řečických, mezi jeho tamní nejpozoruhodnější projekty patřila série výstav s názvem Hapestetika určená i nevidomým lidem. Široká veřejnost si pak může pamatovat jeho projekt Totální velbloud z roku 1993. Kryštof tehdy ovládl hlavní město sérií výstav obrazů, plastik a fotografií z africké pouště. Součástí celé této prezentace byly i třímetrové plastiky velbloudů kráčejících Vltavou či zvláštní představení divadla Sklep. „Není to o velbloudech a o pouštích, ale o dojmech, které člověk má když stojí v nekonečném prostoru uprostřed Sahary a ví, že na všechny strany je pětiset kilometrů kamení a písku. Jde vlastně o obecný princip, vyjádřený pomocí pouští a stylizovaných velbloudů.“ Odpověděl Kryštof v rozhovoru, který vyšel 10.června 2000 v MF Dnes, na otázku proč právě velbloudi. Kryštof Trubáček při vzniku rozhovoru již věděl, že umírá, a na dotaz, co by chtěl jednou říct svému synovi Edmundovi, odpověděl: „Co neuděláš srdcem, ani nedělej, to nestojí za to.“ www.keramika-mariz.cz